Originál, nebo kopie?

Originál je jen jeden a tím je značka SoloWheel, kterou vlastní vynálezce Shane Chen. Jelikož je na české poměry celkem drahý, těší se v České republice větší oblibě zejména jeho čínská napodobenina, prodávaná pod značkou Airwheel. Ta nabízí širokou škálu výkonů a kapacity baterie.
V poslední době si značnou oblibu získává také značka Ninebot, kterou stejně jako výše uvedené, koupíte na HOPsej.cz.

Ninebot je poměrně zajímavá značka. Tato firma, zaměřená na robotiku, zpočátku kopírovala výrobky Segwaye. Kopírování logicky vedlo k soudním sporům, které Ninebot vyřešil šalamounsky – celý Segway odkoupil…

AirWheel

Air Wheel X3
AirWheel se dodává i s pomocnými kolečky.

Gyroskopická jednokolka Airwheel X3 byla první, kterou jsem měl možnost díky HOPsej.cz otestovat.
Elektrické monokolo se 14″ kolem je díky své nízké hmotnosti 10 kg snadno přenositelné. Díky nižší ceně je vhodné pro začátečníky, kteří si nejsou jistí, zda je bude jízda bavit.

Testovaný model dosahuje maximální rychlosti 16 km/h, ovšem GPS změřila spíše 12 km/h. I tak se člověk pohybuje rychleji, než chodci. Nepříjemnou vlastností je neustálé pípání, které signalizuje dosažení maximální rychlosti. Pokud tedy chvátáte, budete si chvílemi připadat jako popelář.

AirWheel díky menšímu kolu nabízí nižší komfort na kočičích hlavách a v terénu, ovšem pokud většina cest ve vašem okolí vede po upravených chodnících, není to žádný problém. Airwheel nabízí ve srovnání se SoloWheelem a Ninebotem poněkud nižší pohodlí. Holeně mohou být po dni jízdy nepříjemně otlačené, ale dá se na to zvyknout. Problém to může činit zejména začátečníkům, kteří musí tlačit kotníky a lýtka k sobě co největší silou. Airwheel tlačí více jednak z důvodu horšího ergonomického zpracování, ale také kvůli menšímu průměru kola.

Pokud sáhnete po nižším výkonu, musíte se smířit s občasným pádem po vjezdu do nečekané prohlubně v asfaltu. Jednokolka totiž nemusí mít dostatečný výkon ke své stabilizaci. Stejně tak může pád nastat při prudkém rozjezdu, zastavení, nebo při rychlém rozjezdu do kopce. Milovníci extrémní rychlosti a těžší uživatelé by měli zvolit výkon alespoň 800 wattů. Ten však při stejné kapacitě baterie sníží dojezd unicyklu.

Klady

+ cena
+ mnoho variant
+ nízká hmotnost

+ rychlé zapnutí/ vypnutí

Zápory

– nižší komfort a ergonomie
– méně příjemná jízda na nerovnostech
– poněkud otravné pípání

AirWheel vystupuje v ČR také pod názvem FreeWheel, nebo Free Wheel:

Solo Wheel
SoloWheel Xtreme

SoloWheel

Solo Wheel je již zmíněným originálem, který na první pohled nabízí skvělé zpracování. Testovali jsme 14″ SoloWheel Classic i větší 18″ SoloWheel Xtreme. Vzhledem k většímu pohodlí jsem já osobně jezdil z 90% spíše na větším modelu.

Výkon a velikost kola jsou vykoupeny vyšší hmotností. Model Xtreme váží 13,3 kg, což je o 4,5 kg více, než AirWheel X3. Pro mně osobně to ale nebyl problém, protože jednokolku nenosím v ruce. Jezdím na ní. Pokud si ale gyroskopickou jednokolku chce koupit člověk, který má problém s chůzí a bydlí ve 3 patře bez výtahu, je hmotnost důležitým parametrem…

Rychlost 22 km/h byla oproti AirWheelu skvělou změnou. Člověk často ani neaktivuje omezovač rychlosti a jede o něco pomaleji. Zrychlení i brždění je o něco gumovější, než u AirWheelu. Časem si na něj ale zvyknete. SoloWheel se o něco více naklání při rozjezdu i brždění. Náklon dozadu při brždění dává smysl, ale osobně bych preferoval nějaký kompromis mezi extrémním náklonem u SoloWheelu a skoro nulovým náklonem jednokolky Ninebot.

I přes svoji velikost SoloWheel velice ochotně mění směr, díky zabudovanému asistentu zatáčení.

Dostáváme se ale ke slabinám. Ty jsem našel dvě zásadnějšího ražení.
Míra vybití baterie není příliš přesná. Už po zhasnutí 2 řádků ze šesti při jízdě do mírného kopce občas jednokolka oznámí vybitou baterii (na rozdíl od AirWheelu zběsile nepípá, ale začne vibrovat). Pro přesnější informaci o kapacitě baterie je potřeba využít mobilní aplikaci, která se se Solo Wheelem spojí přes Bluetooth. Bohužel aplikace byla v době testování k dispozici pouze pro Android. Indikátor nabití baterie navíc svítí dost nahoru, takže v noci může chvílemi oslnit jezdce.
Druhá slabina se projeví za deštivého počasí. Stroj je sice vodotěsný, ovšem zadní blatník by mohl být o něco delší. Při projíždění kalužemi jsem měl po 30 minutách slušně promočenou zadní část kalhot.

Otevřený design má ale také výhodu. Rozhodně se vám nestane, že by se mezi kolem a plastem zaseknul nějaký nepořádek, což se u uzavřeného designu stává. Stejně tak se nemusíte bát najíždět ani na vyšší obrubníky.

Celkově je tedy SoloWheel Xtreme poctivě zpracovaný, ovšem díky vyšší ceně po něm sáhnou skutečně jen milovníci extrémů.

Klady

+ vysoká rychlost a výkon
+ asistent zatáčení
+ Android aplikace
+ nejvyšší pohodlí – ergonomie
+ nic se nezasekne uvnitř
+ pohodlí na nerovném terénu

 

Zápory

– těžší než 14″ modely
– krátký zadní blatník
– nepřesná indikace stavu baterie
– indikační LED svítí nahoru, místo na cestu
– zbytečný přední náklon při rozjezdu
– cena
– prodleva 2 s při zapnutí/ vypnutí

 

Elektrická jednokolka Ninebot

monokolo ninebot Segway
Gyroskopická jednokolka Ninebot „Segway“

Ninebot One E+ byl třetím gyroboardem, který jsem měl možnost testovat. Po přesednutí ze SoloWheelu jsem se musel přizpůsobit poněkud menšímu komfortu, který je ale pořád skvělý oproti AirWheelu. Přímo mě šokovala rychlost jeho reakce a prudké rozjezdy i zastavení. Ninebot reaguje skutečně ve zlomku vteřiny a prakticky se nevychyluje ve své předozadní ose. To je chvílemi trochu nepříjemné, ovšem člověk si na to nakonec zvykne.

Na svém 16″ kole uhání Ninebot One závratnou rychlostí 25 km/h. I přes menší průměr kola váží Ninebot One E+ o 1 kg více, než SoloWheel Xtreme, a to rovných 14,4 kg. Jízda na něm je příjemná a i kočičí hlavy zvládá pohodlně. SoloWheel je pocitově díky své „gumové“ reakci a většímu kolu trochu více tlumil.

Když se Ninebotu něco nelíbí, dá vám to vědět pípnutím. Konstruktéři byli tady rozumní a nechají ho pípnout jen jednou, nikoliv třeba 30 minut, když chvátáte a jedete stále maximální rychlostí, jako to je u AirWheelu.

Ninebot nabízí aplikaci pro iPhone, i Android. Vidíte v ní stav baterie, ujeté kilometry a dokonce můžete měnit barvu bočního osvětlení. Nastavit se zde dá také omezovač rychlosti.

Po zkušenosti s předchozími jednokolkami mi na Ninebot One vadí jeden detail. Při výstupu z tramvaje stačí SoloWheelem i AirWheelem prudce praštit o zem a stupačky se rozevřou. To šetří dost času, když kolem vás proudí spousta lidí. Ninebot je má ale namontované tak pevně, že je potřeba je vyklopit postupně, což je celkem otravné.

Vzhledem k rozumné ceně mi přijde Ninebot One E+ jako skvělá volba pro lidi, kteří chtějí rozumný dojezd a neplánují extrémní cesty náročnějším terénem.

Klady

+ vysoký výkon
+ dojezd až 30 km
+ nejvyšší max. rychlsot

+ krátké varovné pípání
+ zajímavý design
+ bluetooth + aplikace
+ snadnější couvání díky bleskové reakci

Zápory

– trochu tlačí do holení
– vyšší hmotnost
– neukazuje stav baterie (pouze aplikace)
– mohl by se více zaklánět při brždění
– stupačky nutno vyklápět ručně

Tento článek jsem nezatěžoval technickými parametry. Ty si můžete přečíst na HOPsej.cz. Snažil jsem se napsat spíše svůj dojem z pozice každodenního uživatele. V případě dalších dotazů neváhejte napsat do diskuse pod článkem.

Jaké další stroje byste chtěli zrecenzovat? Zuby si brousím na jednokolku FastWheel Eva, která mi přijde nehezká a malé kolo mě neláká, ale kdo ví. Třeba překvapí. Pokud jezdíte na jiném stroji, neváhejte nám poslat svou recenzi.

4 KOMENTÁŘE

  1. Kromě zmíněných značek bych doporučil ještě Gotway – výborný poměr cena/výkon a servis. Kvalitní je taky KingSong. Pak ještě Rockwheel, ale tam je to horší s kvalitou a servisem…

  2. No nevím. Zatím se na tom měsíc trápím a zatím to moc neovládám. Cítím, že to půjde a naučím se to, ale nevěřím tomu, že se na to někdo postaví a začne jezdit jako např. seegway. Možná to také může být technickými parametry, protože mám cosi levného čínského. Představa jízdy na jedné noze, jako na videu, je pro mne nepředstavitelná.

    • Je mi 69, s kamarádem jsem dnes absolvoval třetí hodinovou lekci na jeho Airwheelu X3. První lekce s teleskopickými holemi a balančními kolečky, druhá s popruhem už bez koleček a dnes bez popruhu a s nastoupením bez opory. Nemá to chybu a naučit se to dá opravdu snadno. Asi si tu hračku koupím, i když raději si vyjedu na kole na Lysou horu v Beskydách….. 😀

  3. Určitě souhlas, že Segway zvládne každý do 2 minut. Jednokolka je na dýl. Šikovnějším to trvá v řádu minut, méně šikovní zpravidla jezdí do hodiny MAX. Hodně to záleží na pudu sebezáchovy 🙂 Kdo se hodně bojí, bojí se jet rychlejí. Jenomže stejně jako na kole, plíživá jízda je mnohem těžší, než 15 km/h.

    Jakmile ale najezdíte prvních 5 hodin, je to naprostot intuitivní a klidně už za jízdy píšete SMS 🙂

ZANECHAT ODPOVĚĎ